[ Webhosting ProFiTux.cz ] [ Tepláky ] [ Věštění po telefonu ] [ Penzion Dexter Teplice ubytování ] [ Telefonní sex s Janičkou ] [ Mokrý orgasmus ] [ Kvalitní čaje ] [ Kosmetika chytře ] [ care4u ] [ inzerce práce ]
[ SMS seznamka ] [ Erotické linky levně ] [ Divoká etiopská káva ] [ i-odevy.cz ] [ Výklad karet živě ] [ Kámasútra video ] [ Aktuální zprávy o mobilech ] [ AZobchod.cz ] [ divoce ]

Kniha Code Generation in Action — jakubův notes – programování a vejšplechty

Píšu o:

Pod ruku se mi dostala další kniha. Tentokráte nazavaná jako Code Generation in Action. Autorem je Jack Herrington. Je to již trochu starší kousek (z roku 2003), ale díky jeho zaměření informace v něm obsažené jen tak nezastarají. Dá se nejspíše již podle názvu dost dobře odhadnout, o čem tato kniha bude – zabývá se technikami automatické generování kódu, které mohou programátorovi mnohdy ušetřit mnoho rutinní kódovací činností (prostě mlácení kódu do počítače jako opička :o)), což si myslím, že každého normálního programátora štve a otravuje.

Code Generation in Action

Kniha, jak se asi dá čekat, ukazuje, že automatické generování kódu se dá použít prakticky pro každou vrstvu aplikace – od modelu, přes business logiku (i když tam je podle mě přeci jen poměr vygenerovaného kódu a kódu napsaného přinejmenším ve stejném poměru), až po uživatelské rozhraní. Celý titul je pak rozdělen do dvou, dá se říci samostaných, částí (i když z druhé části se velice často odkazuje na první) — první je nazvána jako Code generation fundamentals, z jejíhož názvu plyne, o čem asi bude – jsou zde představeny základní postupy generování. Co se mi opravdu líbilo bylo to, že první kapitola první části se nezabývala jen nějakými bežnými „kecy“ o výhodách a nevýhodách, ale prostě jsme byli postaveni před návrh aplikace a postupně jsme se dozvěděli, jak nám mohou různé generátory pomoci s vývojem, hlavně tedy s jeho urychlením.

Další kapitoly první části se nesly v duchu osvětlovacím a vysvětlovacím teorii generování kódu. Byly představeny různé druhy generátorů a jejich typické využití a nástroje, které budou nadále používány (XML, šablonovací systémy apod.).

Řekl bych, že použití Javy jako jazyka k ukázání toho, že generování má opravdu smysl, je více než na místě s tím, jak je holka jedna „ukecaná“ :o)

A Ruby zase svojí dynamičností poskytuje skvělý pracovní nástroj pro psaní generátorů.

Další část knihy se již zabývala konkrétními řešeními generátorů. (Také proto nese příznačný název Code generation solutions :o)) Jak jsem se zmiňoval o tom, že v úvodu knihy byla představena aplikace, k jejímuž sestavení se použily různé generátory, tak právě tato část knihy do podrobna rozvádí jednotlivá řešení včetně kódu. Generovaný kód je převážně v Javě, ale i jak se píše hnedle na začátku, „This is not Java book.“ (Pro neznalé, v překladu: „Toto není kniha o Javě.“) Generátory jsou pak psány v Ruby s využitím knihovem REXML (na zpracování XML) a ERb (šablonovací systém pro Ruby).

Postupně se probujujeme skrz generování uživatelského rozhrazní, dokumentace, unit testů, SQL vloženého do kódu jiného jazyka, jednoduchého vstupu, výstupu a převádení mezi různými formáty; vytváření modelu (té aplikační vrstvy), vrstvy obsluhující vzdálená volání (XML-RPC, SOAP aj.) a možnosti generování business logiky. Poslední kapitola se zabývá tím, že výstupem generátoru nemusí být hned kód nějakého programovacího jazyka, ale mohou se tím zjednodušít i každodenní práce. Jako příklad je tam uvedeno generování hlavičkových souborů, wrapperů sdílených dynamicky načítaných knihoven (kvůli tomu, že poskytují akorát rozhraní na bázi funkcí, na třídy zapomeňte) a dalších věcí. Do seznamu bych ještě zařadil generování Makefileů. Nemuset je psát ručně, je opravdu k nezaplacení :o)

Nechybí ani pár appendixů. Asi bych vyzdvihnul hned ten první (Appendix A), který se zabývá stručným úvodem do Ruby, což se může hodit lidem, kteří se s tímto jazykem zatím nesetkali; a čtvrtý (Appendix D), který je o možnostech integrace generátorů do IDE. Mně osobně je něco takového sice ukradené, protože žádné IDE nepoužívám (kam se to hrabe na vim a shell ;o)), ale jistě existuje hodně lidí (a možná, že jich bude většina), kteří to využijí.

Celkově bych knihu hodnotil rozhodně kladně. Jak jsem psal, příklady jsou v Javě, ale jedná se o takové věci, že to člověk využije v jakémokli jazyce, u kterého je potřeba psát nějaký ten „nudný“ kód. Jediné, co člověka unaví je monotónnost kapitol v druhé části (v „řešeních“). Kód i obsah se obměňuje, ale jejich stavění je stále stejné. (Což samozřejmě ale není na škodu, prostě jsem jen měl při čtení pocit „jé, zase tohle“. Teď mě napadá, jestli náhodou tato kniha také nebyla celá, či alespoň její druhá část vygenerována :o))

Doposud žádný komentář

Přidat komentář