jakubův notes – programování a vejšplechty

Dlouho jsem vzdoroval použít nějaký ten CSS framework. Říkal jsem si, že přece každá stránka (i když většina věcí je přinejmenším podobně dělaných) je ouplně jiná, takže tam nepůjde použít nějaké zobecňující řešení jako v případě aplikačních frameworků. Ale nakonec jsem se rozhoupal a u své poslední práce – e-shopu Shopaholic – zvolil použít některé z ještě nepoužitých technologií. Vlastně ne jen některé, všechny. Místo svých minimalistických „frameworků“ jsem sáhnul po Nette a místo docela osvědčeného PDO zase po dibi. Ale zpět k CSS gridu.

Překlad slova grid zní mříž, či mřížka. A přesně tím stylem se i ubírá kódování designu. Člověk si rozvrhne mřížku a do té si dosadí různé designové elementy.

Poté pomocí různých zanořování sloupců a řádků do sebe z toho vyleze požadovaný výsledek. Svým způsobem to může připomínat tabulku (sloupce, řádky…), takže někteří tvrdí, že CSS gridy jsou vlastně vracením se k předchozím generacím tvorby layoutu stránek. Ale zase, když si vzpomenu na svoje první stránky, které měly v té době moderní tabulkový layout, tak musím říct, že ono to fungovalo!

A o to právě jde. Sémantičtí maniaci vybili své síly pár roků zpět. Teď sice každý deklaruje, že jeho kódování je to nejsémantičtější vůbec a všem je jedno, jak je to ve skutečnosti. Ze slova „sémantika“ a odvozeného přídavného jména „sémantický“ se staly výrazy, které se běžně používají, nikdo neví, co to vlastně znamená, a neexistuje žádná jednotná definice. (Připomíná mi to MVC architekturu…)

Tvůrci gridů a vůbec ti, co je používají, tvrdí, že názvy CSS tříd jako row a column jsou sémantické, a tak se jich lidé nemusí bát. Souhlasím v tom, že se toho jeden bát opravdu nemusí.

Dalším problémem je, že gridy mohou do HTML zanášet značky navíc (podpůrné <div>y pro sloupce a řádky). V tom nevidím moc problém, protože stejně používám matrjošku, a tak mě nějaký ten bajtík a značka navíc nezabijí (ukamenujte mě).

Trochu větší oříšek je pozicování sloupů jiné než je jejich umístění v dokumentu. Pro věci, kde je tohle stěžejní bych asi grid nepoužil.

Co je vůbec na výběr? Nejznámější asi jsou Blueprint a 960.gs. Ale já jsem použil a hodlám nadále používat The 1KB CSS Grid. Jednoduché, přímočaré, doporučuji.

Na začátek upozorňuji, že já se o to snažit nebudu. Nemyslím si, že bych měl dostatečný rozhled v technologiích a postupech práce s frameworky, takže to radši přenechám někomu jinému. Těsně před obědem (dva dny stará sekaná s bramborem, takže obrázek si můžete udělat sami) jsem se tak toulal v končinách Google Readeru, když tu zavadil můj zrak o kanál zdrojáku a tam trčící „Srovnání webových frameworků“. Jelikož jsem se poslední dobou rozhodoval, či vytáhnout kotvy z vod PHP a přesunout se (byť třebas jen na chvilku) někam jinam, a tam stálo, že se budou srovnávat frameworky hlavně v Javě, pak Ruky on Rails a z PHP Symfony a Zend, neváhal jsem.

Nečekal jsem, že bych se dozvěděl nějakou jednoznačnou informaci, že tenhle a tenhle framework je nejlepší, protože to a to a to. Závěr ve stylu: Každý se hodí na něco jiného, byl více než zřejmý ono to jinak ani nejde. (Stejné to máte, jako když se kohokoli soudného zeptáte, jaká distribuce Linuxu je nejlepší.) To je jedině dobře.

Ale hlavně mě zajímaly kapitoly o těch Javích frameworcích. .NET je pro mě trochu pasé, protože Mono nikdy vývoj od hochů z Microsoftu nedožene (jestli jo, tak si tenhle článek vytisknu a sním (pokud na to nezapomenu)) a mně se nechce mít kvůli vývoji mít Windows (na kterých se mi ke všemu nikdy nevyvíjelo moc dobře), když je tu Java, která je „multiplatformní“.

V tom mě ale tahle diplomka trochu zklamala. Chápu, že to nebylo jejím záměrem, ale popis byl trochu strohý. Srovnání mi nedalo, co jsem potřeboval – rozhodnutí, pro jaký framework se nakonec rozhodnout. A závěr jsem již hodnotil. Čekal jsem, že Javí frameworky na tom budou s dokumentací na dobré úrovni – nakonec dopadl nejlépe Symfony a Zend byl na třetím místě. Bylo by špatné zamlčet, že Spring byl druhý. Ale u něj zase nevidím nic nového, co by mi mohl do vědění přinést. (Dobře, znalosti Javy nejsou jen tak k zahození.) Jsem asi moc líný, abych se konečně odpoutal od PHP.

Jsem pragmatický minimalista se sklony k perfekcionismu. Když se to spojí s programováním obecně, hledám různé cesty, jak něco napsat jednodušeji a lépe. Když se to spojí s PHP, tak jsem napsal už asi 4 „frameworky“, každý z nich jednou použil a potom zahodil jako neskutečný bastl :-). Prošel jsem mnoha stádii, ale s každým jsem se snažil o více jednoduchosti. První z mých výtvorů byl nedokonalou napodobeninou Zendu a bylo utrpení s tím pracovat. Dodělal jsem s tím jednu věc a hned to letělo z disku.

[ pokračovat ve čtení… ]

Prohlížeče se snaží do svého okénka vecpat všechno možné. Naštěstí ve Firefoxu se to dá upravit. Docela dobře upravit:

Začněme od shora. Nabídky Soubor, Upravit atp. – „menubar“ – jsem nikdy moc nevyužíval. A nezdá se mi, že by k něčemu byl dobrý. Pryč s ním. S tím vřele pomůže rozšíření Compact Menu 2, které celý menubar zabalí do úhledného tlačítka (na obrázku k vidění vlevo od Zpět/Vpřed).

Potom tu je adresní řádek. Ten se mi zdá užitečný, ten bych si radši ponechal.

Ale lišta se záložkami jen zbytečně zabírá místo. Docela jsem ji využíval, než ke mně dorazil Site Launcher. Stisknutím nastavitelné kombinace kláves (ve výchozím nastavení Ctrl+Space) se zobrazí malé okénko umožňující stiskem jedné klávesy otevřít přednastavenou stránku.

Když si chci nějakou stránku odložit na později, než používat záložky je rychlejší si panel s ní zmenšit pomocí FaviconizeTab. Navíc mě tento způsob jakýmsi záhadným způsobem nutí se na tu stránku opravdu podívat, zatímco pokud si ji přidám jako záložku, vždycky na ni zapomenu, a tak tam leží a leží, až ji nakonec vypustím z hlavy a po nějaké době, když na panel záložek přibudou další věci, čímž se mi rozšíří na dva řádky, začnu mazat a záložku vymažu bez toho, abych se vlastně podíval, co tam vlastně bylo. (Záložky jsou pro takové články „na později“ nepřítel. Když mě něco zaujme natolik, že si řeknu, že bych si to doopravdy mohl založit, radši použiji mojeOdkazy.)

Pak jsou tu panely. Na screenshotu je nenajdete, protože pokud není zaškrtnuta volba „Vždy zobrazovat panely“ v nastavení na záložce „Panely“, tak se při jednom panelu bar s nimi nezobrazuje. Ale jinak je vesele používám. Panely jsou velice užitečné.

Postranní lištu jsem nikdy nevyužil, a tak jsem ji ani nemusel schovávat. Pak je tu už jen samotná zobrazená stránka a statusbar. Statusbar se dá schovat nezaškrtnutím položky „Stavový řádek“ v menu „Zobrazit“. Mně se ale líbí, protože se rád podívám, kam mě odkaz zavede, když na něj najedu, a sám bar je malý a zase tolik místa nezabírá.

Se systémy pro netbooky (a nebudu tomu říkat jinak, i když tenhle název má zaregistrovaný Psion) se prakticky roztrhl pytel. Jednou ze zajímavých možností je třebas Joulicloud:

Ne, zklamu vás, tohle není první screenshot nového Google Chrome OS. Ale je to jiný systém založený, podle informací, které Google doposud vypustil, na podobném principu jako bude Chrome OS. Zpět k tomu Chromu. Co se ví:

1. Bude od Google.

2. Bude sexy, bude barevný atp.

3. Nebude to Android.

4. Bude zadarmo a bude to open-source (za nějakou dobu).

5. Spolupracují na něm různí výrobci notebooků (Dell, HP...).

6. Bude se prodávat předinstalovaný!

7. Bude to Linux.

8. Bude využívat hlavně webové aplikace.

Jestli bude architektura založená hlavně na webových aplikací zajímavá se teprve uvidí. Špatné by to být nemuselo. Zrovna nedávno jsem zahodil svou desktopovou RSS čtečku a naimportoval kanály na Google Reader a nestěžuji si. Ale jestli se to vyvede, ukáže až čas.

Co se mi ale zdá dobré je, že se Linuxu konečně chopila nějaká pořádně velká společnost (nechť se Red Hat, Novell a další neurazí) a spustila masivní marketingovou akci, která by mohla Linuxu celkově pomoci. Spolupráce s výrobci HW je taková třešnička na dortu. Google už ukázal, že Android založený na Linuxovém jádře není nic špatného. Nový HTC Magic se mi vážně líbí:

Doufám, že Google udrží svou kampaň a vytvoří kolem Chrome OS pořádný hype, samozřejmě s tím, že ukáže na jakých technologiích bude Chromoš postaven.